.:: O nás ::. 

   Toto nádherné plemeno jsem si zamilovala již v dětských letech, kdy jsem pokukovala po krásných zlatě lesknoucích se psících s nádherným kukučem a plandavýma, dlouhýma ušima.
   Rodiče v mých deseti letech vyslyšeli přání svých ratolestí a k nám přišla fenečka anglického kokršpaněla Betynka. Byla to fenka v barvě zlaté bez PP. Žila s námi více jak jedenáct let a odchovala 12 štěňat. Z druhého vrhu byl pro sestru ponechám jediný zlatý kluk Kim. Postupem času ale přešel ke mne a stal se mým nerozlučným kamarádem. Právě díky Kimově úžasné povaze, byl mi velkou oporou v době dospívání, prvních lásek, chápal křivdy světa a vždy, když mi bylo smutno, položil si hlavu na má kolena a nechal kapat slzy do svého kožichu. Zkrátka přítel, jak má být. Právě díky Kimovi bylo rozhodnuto a já věděla, že po mém boku bude vždy toto nádherné stvoření, anglický kokršpaněl. Jeho ztráta pro mne byla velmi těžkou ranou. Už jsem žádného psa nechtěla, ale kdo měl někdy psa, ví, jak to dopadlo. Něco Vám v životě chybí. A mě chyběly právě ty kulišácké oči, neposednost, milá, přátelská povaha a v mém případě dlouhé, plandavé uší. Láska je na světě a bez lásky se přece nedá žít.

 
   Jak mne vůbec napadlo si pořídit ještě další zvířátko??? Miniaturní, klepající se uňafanou potvůrku, o kterou má člověk neustále strach, aby ji nezašlápl, někde nepřiskřípl atd.
    Pražský krysařík, ťot plemeno národní, osobité, po generace prakticky nezměněné, velmi úzce spojeno s historií, která je dalším naším koníčkem. Mnoho let na zad jsem již obdivovala tyto malé, temperamentní krasavce a doufala, že snad jednou… ale přišel jeden kokr, druhý a na krysaříčka se tak trochu zapomnělo a náhradou za něj mi možná měli být kočky, které jsem si pořídila….ale když má někdo něco v srdíčku…. a ta jsem začala jen tak nenápadně, „zdálky“ oťukávat, zda by vůbec to miniaturní stvoření a v podstatě další pes mohl přibýt k nám do domácnosti….Mám báječného manžela, který nebyl proti a sám byl na to malé zvířátko zvědavý.
      Nečekala jsem,že se mi podaří krysici tak brzo získat a proto chci poděkovat p.Hrbkové za důvěru s kterou mi svěřila mimino ze svého „pohádkového vrhu“.
    Písnička se neuvěřitelně rychle sžila s veškekerým osazenstvem domácnosti. Krysice s námi žije už skoro rok a musím říci,že nám tohle malé, živé „zviřátko“ velmi přirostlo k srdci a jsme moc rádi, že ji máme.