Jak
jsem již naznačovala v novinkách, hodlala jsem si ten svůj narozeninový
týden - pětatřicátinový užít a konečně si trochu odpočnout. Najela jsem
opravdu mnoho kilometrů, skoro celých 1000km ,ale určitě stály za to!
Pár dní jsem byla v
jižnch Čechách na návštěvě v CHS Spero Meliora, další dny jsem užívala
krásného slunného počasí a také navštívila Hanácko a pana Grepla (CHS Z
růžového Barvínka). Konečně našla i nějaké houby a udělala moře krásných fotek ze slunníčkového podzimu.
Relaxace v Myslkovicích
  
Vyrazili
jsem na cestu za krásného slunného rána. Cestu jsme s krysařicema
zvládly bez problémů i s venčením před hlavním nádražím, kde byly holky
zvěčněny mnoha fotoaparáty japonských turistů, kteří nadšeně
volali:"Čivava!!!!!!!!!!", bohužel stále dokola. Malý pes je jedině
čivava....
Na místo určení jsme dojely bez úhony, ani Žofinda
tentokráte nezvracela. Přivítání Janou, Vladimírem i celou
Speromelioráckou smečkou bylo velké a nejvíce z toho byla paf
Žofinda, ale velmi rychle si zvykla. Bylo krásně a tak jsme s
částí smečky vyrazily do polí a tam to začalo...copak?? Odumírání mých
hlasivek  ,neb
se chuděry celé tři dny nezastavily a byl jim dopřán jen okrájený noční
klid. S Janou jsme se dlouho nevidělÿ a tak bylo o čem povídat.
Samozřejmě velká část našich rozhovorů byla jak jinak než o psech.
Mnoho a mnoho informací, doufám,že mi nějaké utkvěly v hlavě. Jana má
přec jen mnoho let chovatelské praxe za sebou a tak jsem ráda,že se se
mnou o ně podělila. Jani, děkuji ti moc za pohostinnost (neustále jsem
slyšela:" jsi na dovolené, papkej a odpočívej"), informace a odpočinek.
I když počasí další dny tolik nepřálo, přec jen jsem musela zkouknout
nová Vladimírova díla.Nebyla jsem tu dva roky a koníci přibylï. Opravdu
nádherná práce, zejména ten na zdi. Pokud by chtěl někdo mít takového
doma, neváhejte mne kontaktovat.
Jsou tam vůbec i ty moje??
I
v tak tak krátkém čase se mi Jana postarala o "jinou" zábavu. A to
návštěvu ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou,kde jsme měli domluvenou
prohlídku i mimo obvyklou trasu. Ujala se nás velmi milá osoba paní
Čížková, která nás ochotně provedla zázemím ZOO a odpovídala na naše
všetečné dotazy. Bylo to opravdu zajímavé vidět vše i z druhé strany.
Tuto ZOO jsem navštívila poprvé a byla jsem velmi překvapena malou
útulnou zahradou, která zároveň má vše co má mít a je zde na každém
kroku vidět,že o ni zaměstnanci pečují s láskou.
 
ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou a stará vlčice - nádherné stvoření
A
Speromeliorácká smečka ty moje holky za den přijala a Vigísek se velmi
zamiloval, ale prý to u něj není nic neobvyklého. V neuvěřitelné
kondici mi přišla nejstarší členka Andulka, která je ve výborné
kondici, šla s námi i na procházku do polí a nechala se občas
zlákat i ke hře. Ve smečce má automatický respekt staré dámy a užívá si
privilegií zaslouženého důchodu.
 
Havlíček Spero Meliora, Karkulka Čekanka, Andulka Šafářova Spero Meliora
Cesta na Hanácko
Počasí
se velmi umodřilo a následující dny byly plné sluníčka, které
navozovalo báječnou atmosféru pohody nechalo vyniknout podzimní paletě
barev. K p. Greplovi jsem se chystala už opravdu velmi dlouho a nakonec
jsem nejela sama. Můj strejda, když zjistil ,že p. Grepl chová jeho
milované terčovce rozhodl se jet se mnou.
  
Cesta
byla opravdu pohodová po vedlejších silnicích v čase bez provozu,což
mne jako začínajícímu řiciči (ale stejně si to pro jistotu ještě jedno
Z na auto koupím,protože všichni jsou jen nervní a stále někam
spěchají...)naprosto vyhovovalo a valnou část cesty jsem odřídila.
Žofinka si stále zvyká na cestování, ale už jsme nějaké mouchy
vychytaly a tak doufám,že bude jen lépe. Moravská pohostinnost nás
provázela po celou dobu naší návštěvy. Jsem moc ráda,že jsem Bohoušovi
mohla udělat radost nejen svým příjezdem, ale i člověkem zasvědceného
do jeho druhého koníčku. Měli jsme všichni mnoho témat k
rozpravě....myslivost, anglického kokršpaněla, rybičky (zlatí savci,
kolem nich se věru tak nelítá jako kolem ryb), ale i pražského
krysaříka. Díky úžasné povaze mojí Písničky se Bohouš nestačil divit,
jak naprosto samozřejmě zapadla do smečkyn, ničeho se nábála a neustále
pozorovala "obrovské myši" v akváriu.
  |
