.:: Deník 2010 ::. 

Blátivá zima
(leden 2011)

Stojí zo za prd.

gg

Odkaz na stránku Písničky

Odkaz na naše kočicí stránky: Elandrea

Slunný podzim
(říjen 2010)

 Po letošním velmi krátkém babím létu jsem ani nedoufala,že podzim nám přinese vůbec krásný den. Ale křivdila jsem Matce Přírodě, která jako každý rok se snaží vyslyče vyznavače podzimní krásy a nějaké to sluníčko do probarvených listů pošle….Široká škála podzimních barev musí naladit na pozitivní náladu i člověka, kterému zrovnado zpěvu moc není….a přivést  ho na jiné myšlenky. Já sama za sebe nemůžu říci, že bych byla milovník jen jednoho ročního období…ne..mám ráda každé…na každém je kus něčeho krásného…proto miluji krásy jara, léta, podzimu i zimy..v každém ročním období se dá najít něco krásného. Tak jsme vyrazily se psí smečkou je objevovat krásy podzimní….

  
Barvy podzimu...

 K podzimu patří samozřejmě houby. Letos jsme měli velmi dobrou nadílku v podobě několika pravých hřibů a křemeňáků, které běžně nenacházíme.

 Příjemné „akorát“ počasí nám dopřálo mnoho času na procházky, hry i lenošení…Lenošení jde mimochodem mým psům asi nejlépe. Ze sluníčka se nechtěli ani hnout a jen přivírali oči před jeho paprsky a dělali,že se jich mé volání vůůůůbec netýká…..Nenechali se ničím rozhodit….

 
Více foto ze letošního krásného podzimu najdete ve fotogalerii na rajčeti.

Krásy přírody - babí léto
(září 2010)

Od mala mám ráda přírodu a její krásy v každém ročním období....protože v každém se dá objevit něco krásného. Nemůžu říci,že miluji letní horka, jsou příjemná, ale do určité teploty. Pokud je pak kolem 30 stupnů, tak člověk jak já říkám zdechne a nemůže nic dělat. Stejně tak je tomu s mou psí smečkou. Máme rádi teploty "na svetr", ale kdy zároveň sluníčko hřeje do obličeje a dopřeje nám trochu "ohřevu". Takže teploty tak akorát.
...teplé babí léto...tak to mám velmi ráda. Je to období, kdy člověk může vyrazit v triku a ještě mu není zima a zároveň je příjemně na "fungování", pořádné vycházky, které za tropických letních teplot nebyly možné..... Letos nám bohužel příroda nadělila jen týden tohoto příjemného počasí, občas jsem myslela,že ani snad nepřijde...protože závěr léta spíše ukazoval,že hned skočíme do toho pravé "smutného" podzimu. Ale naštěstí .....tomu tak nebylo. Měla jsem dva dny volna a tak jsem je náležitě s holkama využila. Teď tiše vzpomínám...venku fučí vítr a je tak 10stupňů...ale fota jsou velmi hřejivá....

       
Příroda na sklonku léta...
 

  
Relax v posledních hřejivých paprscích...

Karlovarský kraj
(září 2010)

Tento kraj jsme si vybrali pro strávení své týdenní dovolené tak trochu pragmaticky. Konala se tu výstava koček a Bambule se jí účastnila a tak jsme vyrazili na "dovolenou" i s kočičákem. Kokři zůstali v péči mých rodičů a krysičky jely s námi. Počasí bylo vcelku chladné, ale na druhou stranu volno je volno a tak nám to ani moc nevadilo. Hlavně,že člověk nemusí vstávat a nikam se nemusí honit, vše si udělá tak jak chce. Malá Arietta každý den poznávala nové a nové věci a já byla mile překvapená, jak vše v klidu zvládala, přec jen to je ještě malé mimino. S krysaříky jsme všude budili tak trochu rozruch...už jen Písnička v nich vzbuzovala dojem,že si ji musí pohladit a když pak v náručí uviděli Ariettu byli u vytržení.. neb psíka, který neváží  ani jako kilo mouky z nich řada neviděla. Ale prakticky každý ihned volal, že je to čivava. Bohužel malého psíka si každý hned spojí s reklamou, filmem a jiná rasa ho prakticky nenapadne.Ale v Karlových Varech by přec tohoto psíka měli znát...ještě v období první republiky tu byl přec karlovarský krysařík...bohužel opak je pravdou...

Karlovy Vary
Jsou největším a nejznámějším lázeňským městem. Přesné datum založení města není známo. Vznik stálého osídlení u Vřídla je třeba klást do doby kolem roku 1349. Psaná historie vřídelního města začíná 14. srpnem 1370, kdy Karel IV. udělil již stávajícímu sídelnímu místu svobody a práva, jakých v té době požívalo blízké královské město Loket......o Karlových Varech by se dalo psát mnoho stran, proto i my jsme se rozhodli navštívit tuto metropoli. Na kolonádu s námi krysice nemohly, ale nám i jim se moc líbila procházka v lázeňských lesích, kde jsme navštívili vyhlídku Karla IV. Na té jsem zjistila,že mi výšky opravdu nedělají dobře...ale ten krásný výhled na Karlovy Vary stál za to...

 
Kolonáda a lázeňské domy

    
Vyhlídka Karla IV.

Kladská
Obec Kladská leží v centru nejcennějšího území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Nad obcí se tyčí zalesněný vrch Lysina, který je druhým nejvyšším vrcholem Slavkovského lesa.
Dominantou obce a také jedním z nejkrásnějších míst na Chebsku je rybník a lovecký zámeček Kladská. Okolí Kladského rybníka nebylo dlouho obydleno. Až v roce 1875 začal kníže Schönburg-Waldenburg s výstavbou Kladské. Na Kladské louce byl postaven lovecký zámeček, pila, rentovní úřad (stavení u křižovatky), vedle něho fořtovna, dva sruby pro úřednictvo, hostinec U tokajícího tetřeva, stavení pro kočího a za zámečkem hospodářská stavení. Na přelomu 19. a 20. století bylo postaveno zbývajících pět srubů švýcarsko - tyrolského typu. Vlastní zámeček je jednoduchá přízemní budova s dřevěným patrem ve stylu švýcarských loveckých chat a dnes slouží jako hotel. Okolí zámečku je parkově upraveno a stalo se výletním místem.
Od bývalého zámečku vede kolem romantické vodní plochy po dřevěných chodníčcích nově opravená naučná stezka Kladská – rašeliniště Tajga s velmi pestrou flórou i faunou. Můžete si prohlédnout i sousední Kyselé jezero s jedním z nejkyselejších povodí v Evropě a park s hrobkou zakladatele zdejšího loveckého zámečku, se stylovými stavbami a arboretem. Naučná stezka je součástí státní přírodní rezervace Kladské rašeliny, kam patří ještě vrchovištní rašeliniště Paterák, Lysina a Malé rašeliniště.

Počasí nám tento den přálo. Procházka v tak nádherné krajině, kterou z našich končin neznáme, byla velmi příjemná a byla takovým balzámem na duši nejen pro nás ale i pro krysí holky.

  
  Lovecký zámeček Kladská                                                                    Rašeliniště Kladská

 
Naučná stezka Kladská

V pražské ZOO
(září 2010)

Protože jsem chtěla shlédnout nový pavilon pro lachtany, rozhodli jsme se,že si uděláme výlet do pražské ZOO. V ten den se ale tak asi rozhodla většina Pražanů a tak zoo byla vcelku naplněná...proto jsme se rozhodli jít na trasu, kde mnoho lidí nechodí. Naši krysaříci se stali další atrakcí v ZOO a to zejména malá Arietta, která se učila chodit na vodítku....Nový pavilon lachtanů se opravdu povedl..a nejen ten. Je vidět veliký kus práce, kterou pracovníci odvedli od povodní v roce 2002.

 

NÁŠ NOVÝ ČLEN RODINY
(srpen 2010)

Musím vám představit náš opravdu neplánovaný přírustek...... Neměla jsem vůbec záměr doma nechat první odchov po Písničce (PK), ale člověk plánuje a osud mění... Obě holky dle mého neznalého úsudku  začátečníka byly vcelku povedené s velmi příjemnými povahami, šmejdící po okolí s naprostou samozřejmostí a přirozenou dávkou odvahy, která třebas kokříkům občas chybí. I po kontrole vrhu, která byla v samých superlativech jsem počítala,že obě holky půjdou k novým pánečků...ale malý brouček už ve mne hlodal,pak ty mé "notičky" prošly další kontrolou a ve mne začal hlodat BROUK.... Co teď? Mám velmi hodného manžela, který mne v mém koníčku podporuje, a většinou na nový (neplánovaný přírutek) kývne..nechtěla jsem prostě nic dělat bez jeho svolení
 a tak jsem začala  naznačovala, tlumočila hodnocení a úvahy dlouholetého chovatele, mluvila o záměrech a co když. Bohužel u krys je slovo co když opravdu velmi na snadě, protože při jejich velikostech jsou porody vždy  velkým rizikem a při 1-2 štěňatech se může stát opravdu cokoliv.... Nakonec jsem dostala svolení.  Petře děkuju. Zůstala u nás Arietta. Malé štískto, které mne překvapuje každým dnem svou vitalitou, ale i chápavostí (i negativ - mamina kouše kokří tety, já budu také kousat ty menší...).Doufám,že "ukecávači" měli pravdu v jejím hodnocení a stane se přínosem pro můj chov.

 
Arietta od Princezny Kačenky

Návštěva dětí z ÚSP
(srpen 2010)

Již několikrát jsem zde psala,že jsem vychovatelka u mentálně postižených dětí a moje holky k nim pravidelně dochází na návštěvy. Nejvíce aktivní byla Blekinka a Písnička. Ale ani ostatní holky nezahálely (viz.níže). Kluci věděli o narození štěňat (drželi palce především Písničce). Proto jsem se rozhodla je vzít na štěňata podívat. Byla jsem opět velmi překvapená z naprosté pohody, která vládla mezi dětmi a štěňaty. Všichni opatrně našlapovali, aby nějakému neublížili, opatrně je brali do ruky...Bylo krásné pozorovat, jak si s nimi povídají (opět to mohu posoudit,když vím,že někteří nekomunikují a nyní se snaží alespoň trochu srozumitelně přivolat  Písničku...), snaží se je hladit celou dlaní, uchopovat a házet jim hračky....
Sami již poznají,který hafan "je na co"....Arwenka bude do nekonečna nosit aportky, Bára za jídlo udělá prakticky cokoliv, Písnička se usídlí na jejich klíně.....A štěňata...tak ta jsou třešničkou na dortu.....

Společné léto - vrh A a G
(červenec - srpen 2010)

Poprvé mám dva vrhy najednou, navíc každý je jiné plemeno. Bylo úžasné pozorovat jejich hry, dovednosti a růst...
Více foto ve společné fotogalerii

 
                                Gerd a Arietta - 3.týdny                                                              Amorosso a Gimli  -  7.týdnů                                

První vrh krysiček u nás
(červen 2010)

Dlouho plánovaný první vrh Písničky byl najednou tu. Samozřejmě jsem byla velmi nervózní a představovala si samé komplikace, které mohou nastat, vědomí toho,že porody bývají těžšího rázu a ani potom to není žádná slast,  mě nahánělo hrůzu již v době krytí...prostě jsem "hysterčila" a malovala čerta na zeď. Nedovedla jsem si totiž představit,že bych nedej bože o Písnici přišla...Písnička se stala hrdinkou měsíce, žádné zádrhely naštěstí nenastaly a  porodila bez větších problémů dvě holčičky.Svou mateřskou povinnost pojala velmi svědomitě a o malé se vzorně starala. Malé krysičky se chovaly odlišně něž jak jsem zvyklá u kokrů...byly celkově velmi průbojné a vše se rychle učily... prostě jiné.....velmi si mne získaly. Bylo velmi zajímavé porovnávat kokří a krysí vrh... Na tento vrh budu opravdu vzpomínat...byl to první vrh krysek u  nás...a na ten se nezapomíná.  Jsem moc ráda,že vše proběhlo tak jak má....

  
Amorosso a Arietta od Princezny Kačenky - 3.týdny

Barunka a canisterapie
(květen 2010)

Opět se přiblížil čas skupinové rekreace. Děti jen řešily, kdo s námi tentokráte pojede.  Nakonec díky březosti Arwen jsem zvolila Barunku. A myslím si, že se z ní za týden stal jiný pes. Barunka je od přírody taková nedůvěřivá. Ale křest ohněm zvládla a velmi rychle pochopila,že to je vlastně velká výhoda. Ležet na gauči a jen zobat piškoty a nechat se drbat. Reakce dětí mne opět velmi překvapily. Ihned si zapamatovaly,jak se k Barunce mají chovat a že to není Arwen a Písnička, které mají jiné chování.  Celý týden byl sic velmi náročný nejen pro mne, ale i pro Barču, ale vše jsme zvládly a  já měla velkou radost z nadšených pohledů dětí a říkám si, stojí to za to. Tak zase příště........

  

Ukázka, jak Baruška aportuje.

Čokoládová nadílka
(březen, duben 2010)

Tentokáte nám (zřejmě pro loňské "výčitky") Barunka nadělila velkou čokoládovoou bonboniéru a to hned osm štěňat. Vše krásně s přírodou promyslela a měli jsme zde všechna barevná zastoupení hnědé varianty. A to hnědou,hnědou s pálením, hnědého bělouše a hnědého bělouše s pálení. Jelikož se mi ještě toto štěně nenarodilo, nebyla jsem si zpočátku vůbec jistá, zda štěnda pálení mají. Ale jak rostla, nebylo pochyb.

 
Fionna a Francis od Princezny Kačenky

Jara se asi nedočkáme...
(březen 2010)

Patřím mezi osoby, které si na každém ročním období najdou to své. Mám tedy ráda i zimu a na sníh se těším zejména o vánocích, které miluju. Letos je ale zima opravdu dlouhá a když už to vypadá,že dorazilo jaro a vy se jeden den sluníte při prvních jeho paprscích , tak vás naprosto vyvede z míry vyhlédnutí z okna druhý den ráno. Štípnete se do prstu a opět nevěřícně koukáte na dobrých 25cm nového nadýchaného sněhu. "NE, už ne", letí myšlenky hlavou.
Doufám proto,že toto jsou opravdu poslední zbytky sněhu, který na zahradě máme. (2.4.2010)

  

  S Písničkou na horách
(leden 2010)

 Na konci ledna jsme jeli s dětmi z práce na zimní pobyt na Malou Horní Úpu. Počasí bylo opravdu pohádkové, i když nám dalo pocítit sílu své proměnlivosti. Od vymetené oblohy až po fujavici, při které se nedalo ani chodit až po kruté mrazy kolem 15stupňů přes den.
V rámci zpříjemnění pobytu (všichni si to moc přáli) jsem sebou vzala Písničku. Opravdu jsem měla strach z počasí a mrazů, které hlásili. Ale vše jsme zvládli....vybaveni teplým oblečením, kapucí od zimní bundy manžela až po termofor pro nejhorší chvíle....neumrzli jsme. A pak že je krysařík jen pes na gauč.

  

        


co se u nás událo v minulém roce se dozvíte zde