|
.:: Deník 2010 ::. Barunka a
canisterapie
Opět se přiblížil čas skupinové rekreace. Děti jen řešily, kdo s námi tentokráte pojede. Nakonec díky březosti Arwen jsem zvolila Barunku. A myslím si, že se z ní za týden stal jiný pes. Barunka je od přírody taková nedůvěřivá. Ale křest ohněm zvládla a velmi rychle pochopila,že to je vlastně velká výhoda. Ležet na gauči a jen zobat piškoty a nechat se drbat. Reakce dětí mne opět velmi překvapily. Ihned si zapamatovaly,jak se k Barunce mají chovat a že to není Arwen a Písnička, které mají jiné chování. Celý týden byl sic velmi náročný nejen pro mne, ale i pro Barču, ale vše jsme zvládly a já měla velkou radost z nadšených pohledů dětí a říkám si, stojí to za to. Tak zase příště........
Čokoládová
nadílka Tentokáte nám (zřejmě pro loňské "výčitky") Barunka nadělila velkou čokoládovoou bonboniéru a to hned osm štěňat. Vše krásně s přírodou promyslela a měli jsme zde všechna barevná zastoupení hnědé varianty. A to hnědou,hnědou s pálením, hnědého bělouše a hnědého bělouše s pálení. Jelikož se mi ještě toto štěně nenarodilo, nebyla jsem si zpočátku vůbec jistá, zda štěnda pálení mají. Ale jak rostla, nebylo pochyb.
Jara se asi nedočkáme...
Patřím mezi osoby,
které si na každém ročním období najdou to své. Mám tedy ráda i zimu
a na sníh se těším zejména o vánocích, které miluju. Letos je ale
zima opravdu dlouhá a když už to vypadá,že dorazilo jaro a vy se
jeden den sluníte při prvních jeho paprscích , tak vás naprosto
vyvede z míry vyhlédnutí z okna druhý den ráno. Štípnete se do prstu
a opět nevěřícně koukáte na dobrých 25cm nového nadýchaného sněhu.
"NE, už ne", letí myšlenky hlavou.
Na konci ledna jsme jeli
s dětmi z práce na zimní pobyt na Malou Horní Úpu. Počasí bylo
opravdu pohádkové, i když nám dalo pocítit sílu své proměnlivosti. Od
vymetené oblohy až po fujavici, při které se nedalo ani chodit až po
kruté mrazy kolem 15stupňů přes den. |
